Zemina je termín, který se používá v inženýrsko-geologické klasifikaci hornin, který je založen na strukturní soudržnosti hornin a rozlišuje horniny na několik typů. Obsah jednotlivých prvků v běžné půdě nebo zemině je kolísavý dle lokality. Dá se obecně říci, že významné zastoupení má v půdě prvek křemík-hliník-uhlík-vápník a další. Z inženýrského a stavebního hlediska jsou důležité mechanické vlastnosti zemin a jejich únostnost, tj. schopnost nést stavby. Únostnost zemin je možné zvyšovat hutněním. eluiviální - produkty zvětrané - nepřemístěné fluviální - vniklé z usazených zrn, které byly přeneseny tekoucí vodou proluviální - naplaveniny vzniklé zvětráním, transportované přívalovou vodou: devulání - uložené ve svazcích, přemístěně dešťovým ronem, soliflukcí, sesouváním, glaciální - přetransportované ledovce a vodou z ledovce, eolické - horniny přinesené větrem a navátím, limnicné - uložené v jezerech, marinní - usazeniny v mořském prostředí, organogenní - vniklé ze zbytků živočichů nebo rostlin, antropogenní - vniklé lidskou činností, chemické - vzniklé vysrážením solí, které jsou rozpuštěné ve vodě