Hřebíček
Hřebíček nepatří jen do svařáku. Léči i paradentózu, bolest v krku a zaručí vám vonný dech
Předvánoční čas je období hřebíčku – pečete perníčky, pracny, dáte si svařák. Vůni hřebíčku si spojíte i s babiččiným jablečným kompotem. A pokud vás trápí paradentóza, tak po něm sáhněte také.
Kvalitní hřebíček poznáte podle hnědého těla a světlé hlavičky – pokud je tmavá, hřebíček vyhoďte, bude hořký. Prodává se samozřejmě celý, doma si ho umeleme nebo roztlučeme v hmoždíři.
Odpradávna se věřilo, že má afrodiziakální účinky, takže ho novomanželky přidávaly svým mužům do jídla před svatební nocí. Hřebíček obsahuje sloučeninu eugenol, která má čistící účinky.
Hřebíčkovou silici můžete přidat do aromalampy, v období chřipek vyčistí vzduch i dýchací cesty. Možná i z toho důvodu zavěšovali rodiče dříve hřebíček nad postýlky svých dětí.
V lidové medicíně byl hřebíček nejčastěji využíván v souvislosti se zuby – při akutní bolesti zubu, než stihnete zajít k zubaři, přímo žvýkejte jeden až dva hřebíčky – silice totiž poměrně efektivně snižuje bolest zubního nervu.
Proti paradentóze denně masírujte dásně tamponem namočeným v tinktuře. Léčivý eugenol se výborně uvolňuje do alkoholu, proto se často využívá právě ve formě tinktury. Tu si můžete sami vyrobit.
Jak na to? Do 2 dcl vodky, nebo alpy namočte 25 kusů hřebíčku, nechte 2 týdny louhovat a občas protřepte. Když lžičku téhle alkoholové směsi přidáte 2 dcl vody, máte léčivou ústní vodu, kterou můžete kloktat při bolesti v krku, pro vonný dech, nebo po vytržení zubu.
Bolí vás zuby? Začněte žvýkat hřebíček. Nezapomínejte na něj ani při vaření
Hřebíček se odedávna využíval na očistu dechu a ústní hygienu. Za vlády čínské dynastie Chan si lidé, kteří chtěli mluvit s císařem, museli do úst vložit hřebíček, aby ho neobtěžovali páchnoucím dechem.
Dodnes má hřebíček a hřebíčkový olej pověst koření, které může pomoci při zánětech v dutině ústní nebo při bolesti zubů. Používá se v gastronomii, při výrobě parfémů a esencí.
Jedná se o sušený kalich s poupětem hřebíčkovce vonného. Má výraznou sladkou chuť a vůni. Pochází z Indonésie, do Evropy ho přivezli arabští kupci, kteří obchodovali s Benátkami. Největším současným producentem hřebíčku je východoafrický Zanzibar.
Hřebíček obsahuje mangan, vitaminy C a K, hořčík, vápník, vlákninu a sloučeninu eugenol, která je užitečná pro tišení bolesti, zabíjení bakterií a zmírňování zánětu. Právě díky ní hřebíček přináší úlevu při potížích se zuby a ústy.
Je to pravděpodobně vůbec nejsilnější v současné době známý antioxidant v přepočtu na váhu ingredience. Používá se proti poruchám trávicího traktu, snižuje množství kvasinkové zátěže a tlumí rozvoj škodlivých bakterií.
Tofu v kari omáčce
Pasta ze čtvrt lžičky mletého hřebíčku a lžičky skořicového oleje může posloužit jako prevence bolesti hlavy. Mletý hřebíček v kombinaci s mletým lněným semínkem užívaný po ránu pomáhá při eliminaci střevních parazitů.
Pár gramů hřebíčku denně zvyšuje činnost inzulínu a snižuje cholesterol. Výzkum prokázal, že u všech, kdo konzumovali hřebíček v jakémkoli množství, se snížila hladina glukózy, triglyceridů a LDL cholesterolu. Krevní hladiny prospěšného HDL cholesterolu zůstaly nedotčené.
Hřebíčky kupujte celé, melte je v kávomlýnku nebo mlýnku na koření těsně před užitím.
Je škoda omezit užití pouze na ovocné a sladké pokrmy, v kombinaci s dalším kořením můžete hřebíček použít i k dochucení masitých jídel. Přidávejte ho do nakládané zeleniny, dušených jídel a marinád.
V parfémech:
- Oblíbená parfémová složka
- S nasládle palčivým aroma.