Čekanka
Čekanka je krásná a zdravá. Použít ji můžete celou – od květů přes listy až po kořen.
Modré květy jí daly český název čekanka, protože připomínají modré dívčí oči, které čekají na návrat milého. Dokáže vydržet i přes velmi suchá léta a najdete ji kdekoliv na světě, tedy kromě mrazivých zemí.
- Čekanka je velice cennou léčivou bylinou. Využít se přitom dají vlastně všechny její části.
- Noste při sobě čekanku, z vaší cesty možná zmizí starosti.
- Když se potřete šťávou z čekanky, prokáže vám možná vlivná osoba laskavost.
- Čekanka podporuje skromnost a pomůže zapomenout na nešťastnou lásku.
- Čekanka možná pomůže, jestliže se chcete stát se neviditelnými.
- Čekanka možná otevře všechny zámky, má to jeden háček, musí být utržená v pravé poledne, v den letního slunovratu, v tichosti a zlatým nožem.
Kořeny jsou ale plné inulinu, a to až z 20 %. Čím starší a vyvinutější kořen, tím více ho tam je. Je vlastně náhražkou cukru, který se získává z cukrové řepy. Je to dokonce výraznější sladidlo než sacharóza. Dokonce i květ čekanky má spoustu cukru. Navíc výplach z květů uleví při zánětu spojivek.
Z praženého mletého kořene si můžeme připravit lahodný nápoj místo klasické kávy. Cikorka je stejně lahodná a navíc zdravější. Je vhodná i pro malé děti a kojící matky, protože stimuluje tvorbu mateřského mléka. Podporuje také proces trávení a vylučování žluči a působí příznivě při potížích s játry a slinivkou.
Takže: jak na to? Nápoj připravíme tak, že nasypeme čerstvou cikorkovou směs do vroucí vody a hned nádobu odstavíme. Dál nevaříme, ztratila by se chuť i vůně. Po 3 minutách přecedíme. Můžeme dochutit mlékem a cukrem.
Pěstování zdravé, křehké a chutné čekanky není obtížné. Seje se na jaře a v létě, v zimě zpestří jídelníček. Syrová je výborná do salátů, dá se i vařit, napařovat nebo dusit.
Nejprve ji pěstujeme venku, pak ji přesadíme dovnitř
Bělením získáme typické křehké čekankové puky s jemně nahořklou chutí. Čekanka koření hluboko a potřebuje úrodnou půdu. Vyséváme ji od druhé poloviny jara až do poloviny léta řídce do drážky hluboké 5 mm a 45 cm od sebe. Jakmile lze sazeničky uchopit do prstů, vyjednotíme je na 25 cm. Pravidelně je okopáváme a za suchého počasí je důkladně zaléváme.
Koncem podzimu nebo začátkem zimy zkrátíme listy čekanek asi na 2–3 cm a kořeny opatrně vyryjeme vidlemi. Měly by být asi 30 cm dlouhé a nahoře 5 cm široké, tvarem podobné petrželi. Odstraníme postranní výhonky a necháme jen hlavní korunku. Kořeny zespoda zkrátíme na 20 cm a uložíme je do chladné, ale bezmrazé místnosti nebo do mělké brázdy pod vrstvu zeminy, kterou si označíme, abychom je později nehledali.
Čekanku rychlíme postupně, po několika rostlinách
Čtyři až pět kořenů postavíme do květináče o průměru 25 cm a zasypeme zeminou. Měly by mít mezi sebou zhruba 5 cm prostor.
Květináč zalijeme a zakryjeme jej dalším obráceným květináčem stejné velikosti nebo kartonovou krabicí, aby dovnitř nepronikalo světlo. Postavíme ho například do skleníku nebo na chodbu, kde bude mezi 7 až 16 °C. Tma a teplo podnítí vývoj puků, které vyrostou v místech, odkud jsme odřízli nať.
Rostliny jsou zralé k použití, když jsou puky asi 15 cm dlouhé, což trvá zhruba čtyři týdny.