Homepage  >  Menstruace

Menstruace

Menstruace je periodicky se opakující krvácení, které nastává u žen v rámci menstruačního cyklu.

Kromě lidí mají menstruuje asi 1,5 % druhů ostatních savců (převážně jiní úzkonosí primáti), na rozdíl od estrálního cyklu u většiny druhů savců

Název, etymologie 
Menstruační krev či menstruace samotná se dříve nazývala čmýra, poněkud zastaralé je i označení perioda, obvyklé je označení měsíčky či v současnosti nejběžnější menzes, v lidové mluvě pak silně expresivně zabarvený výraz krámy. První menstruace se označuje jako menarche.

Termíny „menstruace“ a „menses“ pocházejí z latinského mensis (měsíc), které souvisí s řeckým mene (Měsíc). Mezi menstruačním cyklem a fázemi Měsíce není přímé spojení, ale za průměrnou hodnotu normálního ovulačního cyklu ženy se obecně považuje 28 dní, což přibližně odpovídá době oběhu Měsíce kolem Země (synodický lunární měsíc, perioda mezi 2 novými Měsíci, trvá asi 29 a půl dne).

Přehled 
Menstruace je normální částí přirozeného cyklického procesu vyskytujícího se u zdravých žen mezi pubertou a koncem reprodukčního věku. Začátek menstruace nazývaný i menarche nastupuje průměrně ve věku 13 let, ale může nastoupit kdykoli mezi 10 a 15 lety. Poslední perioda – menopauza se vyskytuje obvykle ve věku 45–55 let. Odchylky od těchto hodnot vyžadují lékařskou prohlídku. Amenorea označuje prodlouženou absenci menses během plodného věku ženy z jiných příčin nežli těhotenství. Např. ženy s velmi nízkým tělesným tukem jako např. sportovkyně nebo anorektičky mohou přestat menstruovat. Přítomnost menstruace nedokazuje, že nastala ovulace a ženy, které nemají ovulaci, mohou mít menstruační cykly. Tyto anovulační cykly mají tendenci nastat méně pravidelně a mají větší variabilitu v délce cyklu.

V průběhu menstruačního cyklu se v sexuálně zralém samičím těle vyvine 1 vajíčko (příležitostně 2 i více, z nichž mohou vzniknout neidentická dvojčata či "vícerčata") a uvolní se v době ovulace. Výstelka dělohy – endometrium – roste synchronně. Po ovulaci se výstelka změní a je připravena na potenciální uhnízdění oplodněného vajíčka a vznik těhotenství. Pokud nenásleduje oplodnění a těhotenství, děloha se zbaví výstelky a začne nový menstruační cyklus. Proces zbavování se výstelky se nazývá menstruace. Menstruace se navenek projevuje formou menses: základní část endometria (výstelky) a krevní produkty, které vycházejí z těla vaginou. Třebaže se tento krevní výtok obvykle označuje jako krev, složením se od žilní krve liší.

Toto krvácení znamená, že nezačalo těhotenství, třebaže ne jednoznačně, neboť někdy se může v raném stupni těhotenství krvácení vyskytnout. V zásadě však lze říci, že v plodném věku ženy vynechání menstruace indikuje těhotenství.

Zdravotní potíže spjaté s menstruací jsou v euroamerické společnosti svízelnější než dříve, neboť průměrná žena dnes za svůj život prožije kolem 400 menstruací, zatímco na přelomu 19. a 20. století to bylo jen kolem 40 cyklů. To je zapříčiněno hlavně dnešním většinou menším počtem dětí na rodinu a převažujícím kratším či zcela chybějícím kojením.

Průběh normálního menstruačního cyklu u žen 
I když se délka cyklu může měnit, 28 dní se obecně považuje za průměrnou hodnotu normálního ovulačního cyklu ženy. Konvence považuje začátek menstruačního krvácení za začátek cyklu, proto první den krvácení se nazývá „prvním dnem cyklu“. Menstruační cyklus lze rozdělit do 3 fází:

Menstruace 
Menstruace trvá několik dní (obvykle 3–5 dní, ale hodnoty 2–7 dní jsou považovány za normální) a představuje ztrátu asi 50 ml krve (včetně vyloučeného endometria). Enzym plazmin – obsažený v endometriu — inhibuje (tlumí) srážlivost krve. Kvůli této ztrátě krve mají ženy vyšší potřebu přijímat v potravě železo než muži k prevenci nedostatku železa. Mnoho žen prožívá v této době křeče dělohy, zvané dysmenorhea (menstruace je bolestivá).

Folikulární fáze 
Pod vlivem folikuly stimulujícího hormonu (FSH) začne ve vaječníku růst několik folikulů (váčků), které následně produkují estrogeny, primárně estradiol. Tyto estrogeny iniciují vývoj nové vrstvy endometria s vývojem typického histologického (tkanivového) vzorku zvaného proliferační endometrium. Estrogeny poskytují negativní cyklus zpětné vazby do hypofýzy a snižují sekreci FSH. Inhibin vylučovaný největším folikulem též snižuje FSH. Standardně jen nejvyvinutější folikul se může dále vyvíjet, protože má více receptorů FSH; ostatní folikuly růst zastaví. Proto normálně v daném cyklu dozraje jen jedno vajíčko.

Ovulace 
Když folikul dozraje, vylučuje dostatek estradiolu na spuštění akutního uvolňování luteinizačního hormonu (LH). V 28-denním cyklu tato LH vlna začíná okolo 12. dne cyklu a může trvat 48 hodin. Uvolněním LH dozraje vajíčko a oslabí se stěny folikulu ve vaječníku. Tento proces vede k ovulaci: uvolnění nyní již zralého vajíčka, což je největší buňka těla (s průměrem asi 0,5 mm). Zdá se být náhodné, který z vaječníků ovuluje; žádná známá pravo-levá koordinace není. Vejcovod potřebuje uchytit vajíčko a poskytnout prostor k oplodnění. Charakteristicky jasný a vláknitý hlen vykazující elasticitu vznikne v cervixu (děložním hrdle) a je připraven přijmout spermie z pohlavního styku. Některé ženy mají v době ovulace charakteristickou bolest zvanou „middle pain“ („bolest uprostřed“), která trvá několik hodin. Mnoho žen vnímá vaginální změny a změny cervikálního hlenu během ovulace, zvláště pokud si kontrolují známky plodnosti.

Neoplodněné vajíčko se rozloží.

Menstruační symptomy 
Různé nepříjemné symptomy vyvolané působením účastnících se hormonů a křečemi dělohy mohou předcházet nebo provázet menstruaci. Závažnější příznaky mohou zahrnovat značnou menstruační bolest (dysmenorhea), abdominální (břišní) bolest, migrénu, depresi a dráždivost. Některé ženy zažívají syndrom předmenstruačního stresu (PMS nebo premenstruační syndrom) — cyklickou klinickou entitu. Seznam a intenzita prožívaných potíží je individuální. Navíc i u jednotlivých žen se může intenzita symptomů měnit od cyklu k cyklu. Bolestivý průběh menstruace se může upravit po prvním porodu.

Abnormality menstruace 
Výtok 
Normální menstruační výtok obsahuje 50 ml ± 30 ml. Výtok nad 80 ml (hypermenorea nebo menorrhagie) může pocházet z hormonální poruchy, děložních abnormalit včetně děložního leiomyomu nebo rakoviny a jiných příčin. Opačný jev — velmi malé krvácení — se nazývá hypomenorea.

Trvání 
Prodloužené krvácení (metroragie, též meno-metroragie) nezapadá do pravidelných intervalů. Dysfunkční děložní krvácení naznačuje abnormality hormonálně způsobeného krvácení, typicky anovulace. Všechny tyto abnormality krvácení vyžadují medicínské vyšetření. Protože i těhotné pacientky mohou krvácet, test těhotenství tvoří součást vyšetření abnormálního krvácení.

Hygienické aspekty 
Pro potřeby menstruujících žen vznikl celý průmysl. Ženy obvykle používají menstruační vložky (nošené zvenku vaginy, přiložené na vulvu) nebo menstruační tampóny (zaváděné do pochvy), oblíbené jsou i tenké slipové vložky používané jako prevence ušpinění oděvu. Vložky se vyrábějí z celulózy a syntetických produktů. Během historie byly používány pratelné látky; moderní verze se produkují z bavlny, podobně jako pratelné nebo jednorázové plenky. Tampony (savý materiál vložený do vaginy) se staly populárními v posledních letech, ale vyžadují častou výměnu pro možnost vzniku zánětu z bakteriálního rozkladu krve. V některých případech může dojít až ke vzniku syndromu toxického šoku, což je závažné, život ohrožující, toxické onemocnění. Je vyvoláno bakterií Staphylococcus aureus, která produkuje toxin TSST–1 (toxic shock syndrom toxin) a enterotoxin A. Od roku 2000 je na trhu také menstruační kalíšek – silikonový kalíšek, který se zavádí do pochvy, kde sbírá menstruační krev (nenasakuje ji tedy jako tampón). Kalíšek je znovupoužitelný a nehrozí u něj nebezpečí toxického šoku.

Historické aspekty 
Menstruaci byl v průběhu historie připisován značný, ač různý význam. U primitivních národů s objevením se první menstruace byla dívka považována za dospělou a vdavekschopnou. Některé kultury stále vnímají menstruaci, zejména pak první, jako pozitivní aspekt dívčího života. Např. v jižní Indii dostávají dívky po své první menstruaci dárky a probíhají oslavy, aby si tento zvláštní den zapamatovaly.

Obecně však byla žena v čase menstruace považována za nečistou (v některých kulturních prostředích dokonce byla vyloučena ze styku s ostatními členy komunity) a po jejím skončení se musela často rituálně očistit.

Bible v patnácté kapitole knihy Leviticus popisuje období menstruace a uvádí, že v tomto období je žena rituálně nečistá. Toto tabu je natolik velké, že nejen sama žena trpí touto nečistotou, ale i „každý kdo by se jí dotkl, bude nečistý až do večera.“

Někteří vědci se domnívají, že křesťanské učení tohoto tabu stojí za zapovězení ženám stát se v římskokatolické církvi knězem (resp. kněžkou). Uvádějí, že církevní právo zavedlo tento zákaz kvůli „rituální nečistotě.“

Ostatní náboženství menstruaci rovněž vnímají v negativním světle. Například hinduismus zapovídá menstruujícím ženám účastnit se normálního života. Žena tak musí být „očištěna“ předtím, nežli je jí povolen návrat domů. Ženy žijící v jižní Indii nesmějí v období menstruace po tři dny spát ve svém domě.

Silně negativní zmínka je uvedena v středověkém byzantském encyklopedickém slovníku Suda, kde je popisována epizoda ze života filosofky Hypatie: ta, aby odradila neodbytného ctitele, mu ukázala svou použitou látku určenou k zachycování menstruační krve se slovy, že takto odpudivá je pravá přirozenost toho, po čem touží a co považuje za krásné.

Podobné, třebaže ne natolik výrazné příklady lze nalézt i v našem prostředí v nedávné minulosti – podle lidových zvyků ženy v době menstruace nesměly vykonávat některé činnosti (např. zadělávat těsto, péci chleba), aby nezapříčinily jejich nezdar; tyto konsekvence lze klást do souvislosti s častými objektivními potížemi (jak fyzickými, tak psychickými) při menstruaci nebo s premenstruačním syndromem, nepochybně však i s nepříjemnými projevy doprovázejícími menstruaci v důsledku nedostatečné hygieny (znečištění těla a oděvu krví, následný zápach)

Ačkoliv je menstruace zcela přirozenou součástí života každé ženy, řada dívek příchod svých prvních měsíčků vyhlíží s obavami. Jak moc budu krvácet? Bývají vždy měsíčky spojené s nepříjemnými křečemi? Kdy mě vlastně čekají? Přečtěte si odpovědi gynekologa na nejčastější otázky.

1. V kolika letech začínají holky menstruovat?

V současnosti se průměrný věk první menstruace pohybuje okolo 12 let a 6 měsíců. Dříve přitom děvčata menstruovala později, ještě v padesátých a šedesátých letech 20. století to bylo zhruba v 13 a půl letech. Dřívější nástup menstruace pravděpodobně souvisí s moderním životním stylem, zejména stravovacími návyky dětí. Například u obézních děvčat může menstruace nastat dříve, protože tuková tkáň ovlivňuje tvorbu pohlavního hormonu estrogenu. S obezitou, chronickým stresem i vlivy chemikálií z okolí dokonce vědci spojují i jev zvaný předčasná puberta. Kvůli předčasné pubertě může první menstruace nastat třeba i u sedmiletých či osmiletých dívek.

2. Poznám nějak, že se blíží moje první menstruace?

Nástup první menstruace kromě tělesné váhy ovlivňuje i výška či množství vody v těle a samozřejmě také genetika. Proto je dobré zeptat se na věk první menstruace mámy a případně i babičky. Tato informace může napovědět, kdy zhruba první měsíčky očekávat. „Příchod první menstruace lze rozeznat i díky četným indiciím. Jde například o počínající růst tělesného ochlupení, zvětšování prsou, pobolívání v podbřišku a někdy lze pozorovat i hlenovitý výtok z pochvy. Obvykle je možné první menstruaci čekat zhruba tři roky poté, co dívce začala růst prsa, nebo asi půl roku až rok poté, co se objevil poševní výtok,“ vysvětluje gynekolog a sexuolog Pavel Turčan.

3. Co menstruaci způsobuje?

Stejně jako za samotnou pubertou, i za menstruací stojí hormony, konkrétně ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron, které se tvoří ve vaječnících. Tyto hormony způsobí, že se sliznice – také se jí říká děložní výstelka či endometrium – uvnitř dělohy začne zvětšovat. Zvětšená sliznice čeká na oplozené vajíčko, které by se v ní uhnízdilo. Pokud ale žádné vajíčko oplodněno není, a tedy se ani ve sliznici neuchytí, začnou se určité vrstvy děložní sliznice odlupovat a společně s trochou krve a hlenem odcházejí z těla pryč, což se projeví právě jako menstruační krvácení.

4. Co je to ovulace a jak souvisí s menstruací?

Ovulací nazýváme jednu část menstruačního cyklu. Je to doba, kdy se z vaječníků uvolní zralé vajíčko a následně putuje vejcovodem směrem k děloze. Během své cesty může být oplodněno spermií, čímž dojde k těhotenství. Ovulace, tedy uvolnění vajíčka, sama o sobě trvá jen pár vteřin. Vajíčko může být oplodněno tedy až po ní a vzhledem k jeho krátké životnosti je oplodnění schopné jen méně než 24 hodin. Obvykle k ovulaci dochází kolem 14. dne menstruačního cyklu, průměrně tedy asi 14 dní před samotnými měsíčky.

 

5. Co je to PMS?

Jako PMS, tedy premenstruační syndrom, se označují emocionální, psychologické a fyzické symptomy, které dívky a ženy pociťují. Jak již název syndromu napovídá, projevuje se v období před menstruací, a to několik dnů nebo dokonce i 1 až 2 týdny. „Mezi typické příznaky patří náhlé změny nálad, přecitlivělost, plačtivost nebo podrážděnost, zvýšená citlivost prsů, bolest v podbřišku a křeče, bolest kloubů a svalů, zhoršení akné, ale například i zvýšená chuť k jídlu, především na sladké. Míra těchto projevů se různí, některé ženy je sotva zaregistrují, jiným v daném období vážně zhoršují kvalitu života. Výrazné symptomy PMS je proto vhodné řešit s lékařem,“ uvádí gynekolog.

6. Proč mívám při menstruaci křeče?

Menstruační křeče patří mezi jedny z nejběžnějších projevů menstruace. Způsobují je obvykle kontrakce dělohy, která se tak snaží vypudit odlupující se děložní výstelku. Ulevit od křečí mohou léky proti bolesti typu ibuprofenu, ale také například teplé obklady přiložené na podbřišek, různé bylinné čaje či mírná fyzická aktivita nebo masáž podbřišku. Pomoci může i zvýšený přísun hořčíku nebo doplňky stravy s fytoestrogeny a dalšími vitaminy, minerály a extrakty jako například Sarapis Mensis, které napomáhají stabilizaci hormonálních hladin a ulevují i od dalších nepříjemných projevů menstruace.

7. Budu už od začátku menstruovat pravidelně? Jak dlouho budu krvácet a jak moc?

Ačkoliv o menstruaci slýcháme jako o každoměsíční záležitosti, v prvních několika letech nemusí být pravidelná ani zdaleka. Pokud se tedy měsíc po prvních měsíčcích nedostaví další krvácení, není potřeba panikařit. Po dvou až třech letech po první menstruaci by však už celý cyklus měl být stabilizovaný a krvácení by mělo přicházet každých 4 až 5 týdnů. Pokud je i po této době menstruace dál nepravidelná, je vhodné navštívit lékaře.

Samotná délka menstruačního krvácení je opět poměrně individuální záležitostí a obvykle se pohybuje v rozmezí 3 až 7 dnů. Objem ztracené krve během jedné menstruace není nijak vysoký, průměrně je to 20 až 80 ml.

8. Jsou pro mě lepší vložky, tampony, nebo menstruační kalíšky?

Pro mladé dívky zažívající svou první menstruaci jsou nejvhodnější klasické menstruační vložky. Manipulace s nimi je snadná, a pokud dívka dbá na pravidelnou výměnu – vložky se doporučuje dle intenzity krvácení měnit třikrát až šestkrát denně – nehrozí obvykle žádné zdravotní komplikace. Tampony jsou pak vhodnější pro starší děvčata, neboť vyžadují více zručnosti při zavádění a potažmo i zodpovědnější přístup k pravidelnému vyměňování. Příliš dlouho zavedený tampon totiž může způsobit infekci či nebezpečný syndrom toxického šoku.

Rizika se pojí i s používáním menstruačního kalíšku, který je v současné době vnímán jako moderní a ekologická menstruační pomůcka. „Pro ženské tělo je přirozené, aby menstruační krev odtékala pryč, kalíšky ji však zadržují. Pokud si žena nechá kalíšek zavedený po delší dobu a krvácení je silnější, hrozí zpětný tok krve přes vejcovod do dutiny břišní. To může vést i k zanesení částí děložní sliznice a vzniku endometriózy, jež způsobuje nejen silné bolesti, ale i neplodnost. Navíc při manipulaci s kalíškem hrozí mnohem větší riziko zanesení infekce do pohlavních orgánů než u běžných vložek,“ varuje lékař Pavel Turčan.

 

9. Můžu i při menstruaci cvičit a sportovat?

To, že by se ženy během menstruace měly vyhýbat fyzické aktivitě, je jen mýtus. Záleží samozřejmě na intenzitě projevů, jako jsou křeče a bolesti, ale v obecné rovině lze říci, že cvičení a sportování menstruaci nijak neškodí. Naopak, někdy může i významně pomoci. Díky rozproudění krve se například zlepší její cirkulace v podbřišku, což může uvolnit křeče. Během pohybu naše tělo též vyplavuje hormon endorfin přezdívaný hormon štěstí. Ten reaguje s receptory v mozku, což následně vede k zlepšení nálady a utlumení našeho vnímání bolesti. Pokud má tedy žena i během menstruace chuť cvičit a sportovat, směle do toho.

10. Budu mít menstruaci už napořád?

Menstruací začíná etapa života ženy, které se říká plodné neboli fertilní období. To ale netrvá věčně a stejně tak ani menstruace. Poslední měsíčky obvykle přicházejí kolem 49. až 51. roku života ženy. Období vymizení menstruace se říká menopauza. Předchází ji přechod neboli klimakterium, během něhož se utlumuje hormonální aktivita. Ve vzácných případech může přechod nastat kupříkladu i ve věku kolem 30 let.

Zdroj: https://www.idnes.cz/jenproholky/sex-vztahy/fakta-o-menstruaci.A200213_093751_jph-sex-vztahy_pet



© 2014 VMD Drugstore, Cosmetics CZ