Myrha

Myrha je jedním z nejstarších vykuřovadel.  Má typickou sladkou lehce bylinnou vůni, která vynikne především ve spojení s klasickou pryskyřičnou vůní kadidla. Kadidlo a myrha tvoří nerozlučnou dvojici už po tisíciletí a skvěle se vzájemně doplňují. Je ideální používat je společně, mají totiž velmi podobné vlastnosti. Myrha je stejně jako kadidlo antiseptická, antivirální, dezinfikuje a očišťuje od negativních vlivů a energií.  Má pozitivní účinky na lidskou psychiku a příznivě ovlivňuje kvalitu spánku.

Myrha je modrozelená vonná pryskyřice, sušená míza stromu myrhovníku (Commiphora). Pochází ze Somálska a východní části Etiopie. Jako myrha bývá označována i směs míz různých druhů stromů rodu Commiphora a Balsamodendron, zejména Commiphora erythraea (někdy nazývaná východní indická myrha), Commiphora opobalsamum a Balsamodendron kua. Výraz myrha je odvozen z hebrejského „murr“ nebo „maror“, tzn. „hořký“.

Ze stromu myrhovníku pravého (Commiphora myrrha) pěstovaného v Somálsku a Etiopii se získává nejkvalitnější myrha s názvem „herabol“, z myrhovníku (Commiphora kafar) (=Commiphora erythraea) pěstovaného na Arabském poloostrově myrha „bisabol“.

Myrha je složkou kadidla. Byla velmi ceněna ve starověku a její hodnota byla často větší než její váha ve zlatě. Ve starém Římě byla ceněna na pětinásobek ceny kadidla, které se později stalo známějším. Myrha byla pálena při starověkých římských pohřbech, aby zastřela zápach vznikající při pálení mrtvých. Říkalo se, že římský císař Nero spálil při pohřbu manželky Poppaey množství myrhy odpovídající roční spotřebě.

Kvalita pryskyřice se posuzuje podle jasnosti, tmavosti a lepivosti na čerstvém zlomu. Vůně surové pryskyřice je ostrá, příjemná, poněkud hořká a může být zhruba popsána jako „typicky pryskyřičná”. Kouř vznikající pálením je těžký, hořký, mírně fenolické vůně a může být zabarven nepatrnou vanilkovou sladkostí. Na rozdíl od většiny pryskyřic myrha při hoření expanduje a „kvete“, namísto aby tála.

Myrha byla používána jako balzámovací mast. V kadidle byla užívána do 15. století jako symbol pokání při pohřbech a kremacích.

Myrha je přidávána do některých mastí a léčivých přípravků, užívá se jako přísada v parfémech, zubních pastách, pleťových vodách a jiných moderních kosmetických přípravcích. V lidovém léčitelství se používá při zánětech dutiny ústní.

Myrrha byla v řecké mytologii dcerou kyperského krále Kinyra a jeho manželky Kenchréidy.

Myrha je zmíněna v bibli v evangeliu podle Matouše jako jeden ze tří darů, které přinesli mudrci (tři králové) narozenému Ježíšovi, což vypovídá o tom, jak cenná v té době byla.

Myrha je zmiňována v „Písni o svatých třech králích“:

Myrha je pryskyřice modrozelené barvy, často směs sušených míz různých druhů stromů rodu Commiphora a Balsamodendron; její jméno je odvozeno z hebrejštiny (murr, maror) = "hořký".

Vůně surové pryskyřice a silice je ostrá, ale příjemná, trochu hořká a "typicky pryskyřičná", při pálení produkuje těžký, hořký kouř poněkud fenolické vůně, který může být zabarvený nepatrnou vanilkovou sladkostí; v parfémech se používají extrahované oleje.